V čem spočívá kreativita

Kreativní lidé přistupují k řešení úkolů novými, neotřelými metodami. Nejde o to, co děláte,ale jak to děláte.

Předškolní děti jsou přirozeně tvořivé, nejprve věc udělají a teprve potom o ní přemýšlejí. Takto postupují mnohokrát za sebou, než si vytvoří určitý systém. Vrozené nadání dítěte se rozvíjí aktivní zkušeností. Můžeme vytvořit vhodné prostředí pro takové zkušenosti, ale dítě musí nabízených příležitostí využít. Můžeme dětem radit, vysvětlovat, názorně ukazovat a opravovat je, ale pokud nejsou samy zapojeny fyzicky i duševně, naučí se jen velmi málo. Můžeme jim umožnit aktivní účast podporou jejich zvídavosti a očekávat, že se do činnosti zapojí.

Je důležité v dítěti podporovat zvídavost, někdy je však třeba usměrnit jeho způsob kladení otázek.

Ukázka z knihy Rozvoj tvořivosti, autorky Dorothy Einonové

Rozvíjení přirozeného nadání

 Nikdy nelze s určitostí říci, odkud se bere nadání toho kterého dítěte. Víme, že úlohu hrají geny, výchova, vzdělání, typ osobnosti a zkušenost, ale nevíme, jakým dílem jednotlivé faktory k nadání přispívají. Také neočekáváme, že podíl těchto faktorů bude u každého jedince stejný.

Nezbytnou úlohu ve vývoji dítěte hraje prostředí. Hračky, knihy ani fyzické prostředí nejsou pro rozvoj dítěte tím nejdůležitějším. Jde především o sociální prostředí. Lásku dítěti nekoupíte. Vše, co se malé dítě naučí, učí se nejprve v sociálním kontextu. Velmi záleží na způsobu, jakým rodiče s dítětem jednají každý den a každý jednotlivý okamžik.Odborníci tento způsob nazývají konstruktivní kreativita. Ta spočívá především v dynamice rodinného života a v pěstování sebeúcty v dítěti.

Ukázka z knihy Rozvoj tvořivosti, autorky Dorothy Einonové

Děti - Důležité je tvoření, ne jeho výsledek

Děti ve věku od jednoho do tří let berou výtvarnou činnost jako způsob objevování okolního světa a zároveň jako zajímavou a podnětnou hru. Mnohem více jsou zaujaty vlastním procesem tvorby než jejím výsledkem. Malé dítě během výtvarné činnosti něco nového vytváří, zkouší a objevuje. Občas zažívá pocity radosti, že mnohé věci dokáže, a někdy naopak zklamání, že se nedaří tak, jak by si přálo. Přesto se jedná o důležité zkušenosti na jeho cestě za poznáním. Pro dítě se nic nemění, ať už vytvoří změť čar, barevných skvrn nebo dílo vhodné na výstavu. Je to jen výsledek zábavného výtvarného procesu, nikoli hlavní důvod, proč tvoří.

Představu, že proces tvorby je důležitější než její výsledek, je dobré v dětech podporovat. K tomu, aby se děti cítily při výtvarné činnosti uvolněné, vám pomohou poznámky typu:

• ·  Řekni mi něco o tom, co kreslíš, maluješ, modeluješ ...
• ·  Baví tě to?
• ·  Vidím, že používáš hodně barev.
• ·  Jak na tebe působí, co jsi namaloval/a? Jaký máš z toho pocit?
• ·  Podívej se na tu jasně žlutou!
• ·  Vidím, že jsi vytvořil/a svůj vlastní odstín hnědé.
• ·  To se ti opravdu povedlo!
  Výtvarná činnost umožňuje malým dětem zkoumat a objevovat okolní svět. Někdy mohou při tvorbě prožívat nové smyslové zážitky, třeba když ponoří prsty do kluzké chladivé barvy. Někdy je výtvarná činnost plná překvapení, když například dvě barvy splynou a vytvoří novou nebo beztvaré modelovací těsto náhle získá tvar. Děti se mohou při práci i trochu "vyřádit"; není přece lepší zábava než hodit kouli z těsta po kamarádovi. Dospělý by měl zajistit zajímavé materiály a poskytnout prostor k jejich vlastní tvořivosti. Nicméně musí být stále ve střehu a v případě potřeby vhodně zasáhnout. S některými činnostmi a materiály potřebují děti více pomoci, přesto by dospělý neměl vytvářet vzory, podle kterých děti kreslí, malují nebo modelují. Příliš se tím omezuje jejich vlastní fantazie a z tvorby se vytratí moment překvapení.                                                                                                                                                                        Ukázka je z knihy: Výtvarné činnosti pro malé děti